Zkušenosti s umístěním zvířat

V Informačním Věstníku zooterapie 2/2005 byl uveřejněn článek o prvních zkušenostech s umístěním kotěte ragdolla do rodiny s postiženým chlapcem*.

K umístění kotěte Sarah Síh, RAG f 33 do nové rodiny s chlapcem trpícím DMO, došlo koncem října 2004. Rozhodli jsme se prověřit zkušenosti Mgr. E. Reisause s umísťováním jeho vlastních koťat do rodin klientů, kterým přítomnost koček prospívala.

První zkušenosti byly velmi dobré. Chlapec Radimek si s kočičkou hrál a zvířátko ho aktivizovalo. Také vztahy ostatních členů rodiny ke kočičce byly velmi přátelské.

Problémy nastaly v době, kdy kočička začala dospívat. Protože nebyla vykastrována ( v době předání takový zákrok vzhledem k věku nepřicházel v úvahu a ragdoll je velice vzácné a málopočetné plemeno), dostavovala se velmi častá říje. Radimova maminka mě požádala o hormonální přípravek na oddálení říje. Jedná se o preparát hojně používaný chovateli, nebyly popsány vedlejší účinky. Ví se však, že je-li podáván kočce ještě v době laktace, může způsobit zduření mléčné žlázy u sajících koťat- kočiček.

Bohužel, tento přípravek způsobil silné zduření mléčné žlázy s otokem takového rozsahu, že kočička byla po třech měsících od jeho podání na žádost svých nových majitelů veterinárním lékařem bezbolestně utracena. Veterinární lékař vyslovil podezření na rakovinu mléčné žlázy, ale protože Sářini majitelé zatím neposlali NCHK veterinární zprávu a nebyla provedena pitva, nelze přijmout toto ústní sdělení jako směrodatné. Tím spíš, že mezi předky a příbuznými Sarah se tato nemoc nikdy neobjevila. Objevilo se však zduření mléčné žlázy bez podání jakéhokoliv preparátu u její matky Naomi Síh (Barčy), RAG n 33, v době její první březosti. Při dalších obdobích březosti se však již problém neopakoval.

 

Je to velmi smutný konec prvního pokusu o umístění kotěte do rodiny s postiženým dítětem. Pro nás, chovatele, vyplývá z tohoto případu velké poučení. Domnívám se, že by pro případ darování zvířete určeného k terapeutickým účelům, měla být vypracována jasná metodika. K úvaze o jednotlivých bodech takové metodiky uvádím pár poznámek:

 

  • Nový majitel zvířete by měl mít dostatečné znalosti o chovu daného druhu zvířete, mělo by být provedeno i zaškolení nového majitele do péče o daný druh zvířete se závěrečnou zkouškou
  • vzdálenost mezi novou rodinou a dárcovskou chovnou stanicí by měla být taková, aby bylo možné v případě potřeby na dané místo zajet, pomoci radou, nebo odvozem na specializovanější veterinární pracoviště
  • zvířata by měla být předávána zásadně oproti smlouvě a v takovém věku, kdy je již možná kastrace, nebo ji ve smlouvě podmínit
  • je nutné sledování zdravotního stavu všech zvířat nejen v chovu, ale i v Návštěvní službě z hlediska možnosti přenosu genetických vloh ( zde se jednalo o genetickou vlohu zděděnou po matce kotěte) a jejich zápis do karet zvířete

 

Bohužel, i umístění kotěte Rebecca Síh, SIB f 33,něvskoj maskaradnoj ( sibiřské kočky s odznaky) do rodiny terapeuta*, který pracuje se psy, nepřineslo očekávaný výsledek. Kočička, která byla zacvičována do Návštěvní služby v Domově důchodců Modrý Kámen v Mnichově Hradišti a v Domově důchodců v Mladé Boleslavi od kotěcího věku, se účastnila AAA v cílovém zařízení pouze několikrát. V období dospívání se u kočičky projevilo značkování psích pelíšků – patrně protestní akce. Přesto, že jsme terapeutovi nabízeli, že si kočičku vezmeme zpět, ponechal si ji. Toto umístění skončilo tragickým úmrtím, kdy kočičce velmi vzácného plemene byl ponechán volný výběh a porazilo ji auto. Všichni její předci i sestry dosahují vynikajících výstavních i chovných úspěchů.

 

Není mým záměrem prohlubovat beztak již dost pesimistické výsledky umístění prvních dvou koťat do nových rodin. Přestože těmto dvěma kočičkám již pomoci nemůžeme, můžeme tak učinit u jiných zvířat (pochopitelně nejen koček) již uvedeným vypracováním metodiky a zejména striktním prosazováním jejích bodů s ohledem nejen na klienta, ale stejnou měrou i s ohledem na zájem a blaho zvířete. Zcela jistě je namístě i úvaha, zdali je správné takové zvířátko darovat, či doufat, že určitá cena se může stát zárukou, že k podobným věcem v budoucnosti nedojde ….Nebo zdali od této praxe zcela ustoupit.

                                                                                                                        

* Jména nových majitelů neuvádím z toho důvodu, že článek je určen k podání informace o osudech umístěných zvířat, nikoliv k napadání či kritice jejich nových majitelů.

                                                                                                                     ( D. Hypšová)

Leave a Reply

Your email address will not be published. Required fields are marked *