Vycvičený pes je k nezaplacení

Roztomilá fenka Nelly má před sebou mnoho práce, učení a úkolů. Je to štěňátko labradora a svůj budoucí život si ještě nedovede představit A tak se chová jako obyčejné hravé štěňátko, ale jakmile její paní zavolá, hned je “aport” – přinese například pohozenou bačkoru. V tu ránu zapomene na svoje dětské radovánky a chová se takřka dospěle. To není u obyčejného ročního psa obvyklým, ale Nellinka je zvláštní pejsánek – připravuje se na povolání vodícího psa pro nevidomé.

Co všechno ale takový společník, který se stane časem “vůdcem”, musí nastudovat, aby se stal “druhýma”, tedy náhradníma očima svého pána! Není těch úkolů málo a záleží na tzv. předvychovateli, jenž má psa na starosti do jeho prvního roku věku. Musí čtvernohého chlupaťáka naučit hygienickým návykům, poslušnosti a okamžité reakci na výzvu svého pána. Není mnoho těch, kteří se rozhodnou kromě svého zaměstnání mít ještě jedno navíc – výchovu, a to speciální a náročnou, která časově není nenáročná a fyzicky i psychicky vyčerpává. Tito vyvolení vychovatelé tvrdí, že pejsek musí být chován doma, kde nesmí být dlouhodobě sám, aby se mu nestýskalo a nevyhasly dosud naučené psí znalosti. Pejsek se musí zadaptovat na městský ruch, množství lidí a psů kolem, kteří o něj projevují zájem. Musí se naučit cestovat dopravními prostředky, nesmí přijímat jakoukoliv potravu od cizího člověka, to může jen od svého pána. Hlavní vlastností je přivolání a aportování například mobilu nebo podání slepecké hole přímo do ruky. Není toho tedy málo, ale naopak je toho ještě více.

Vychovatelem slepeckých psů se nemůže stát každý: rozhoduje vztah ke zvířatům, psychologický profil, dobré životní klima v rodině je velmi důležité a samozřejmě železná pravidelnost při cvičení.

Vychovatel si na psa rychle zvykne a miluje jej a po ročním výcviku se loučení neobejde bez slz.

Jako rasy se hodí labrador, zlatý retrívr a na zvláštní přání budoucího majitele i pes jiné rasy, může to být například i německý ovčák. Některé rasy se naopak k výcviku naprosto nehodí pro svoje povahové rysy.

Pes musí brzy přijít na to, že on je “vůdcem smečky”, který rozhoduje, kudy a kterým směrem se půjde – tím si opakovaně zapamatuje cestu, takže již po ní chodí automaticky. Zároveň musí být poslušen svého pána a jen ten, který tuto dvojroli zvládne, se může stát vodícím psem pro nevidomé. Musí se naučit kolem 30 úkonů, jež musí zvládat s naprostou samozřejmostí a ochotou, ať má “psí” náladu.

Pes takto vycvičený má hodnotu dobrého auta, ale pro nevidomého je důležitější ten pes. Výcvik je velice drahou záležitostí a hotový vycvičený pes má cenu kolem 250 tisíc korun a více.

Není tedy pes jako pes. Tito naši společníci, kamarádi a členové rodiny jsou rozhodně “milí”, ale vodící pro nevidomé je nejen miláček, ale i významný pomocník. Nikdy jim na ulici nepodávejte pamlsky, mohly by jim uškodit.

Leave a Reply

Your email address will not be published. Required fields are marked *