Psi seniorům pomáhají, přináší jim pocit pohody

“Pes je zvíře a v tom je jistota. Lidské city jsou nestálé… Lásku, jakou umí projevit pes, vám žádný člověk dát nedokáže,” řekl kdysi známý herec Vlastimil Brodský.

Hradec Králové – Je známé, že kontakt nemocného či osamělého člověka se zvířetem může podstatně zlepšit jeho psychiku. Duchovním otcem programu terapie pomocí zvířat je nositel Nobelovy ceny profesor Konrád Lorenz.

Jednou z takových forem je i canisterapie, tedy léčba psem. Do Domova důchodců na Novém Hradci už od srpna 2003 docházejí pravidelně každý měsíc se svými čtyřnohými kamarády členové canisterapeutického klubu. Ve středu sem přijely Jarmila Rybová se čtyřletou fenkou německého ovčáka Ambrou a Ivona Schejbalová s devítiletým dlouhosrstým německým ovčákem Sorbonem.

Obyvatelé domova důchodců se na ně už moc těšili. Konečně členkou kynologického klubu je i sociální pracovnice domova Renata Danielová.

“Původně jsme organizovali ukázky výcviku psů. Pak se děvčata z klubu začala věnovat canisterapii. Pejskové mají na seniory blahodárný účinek, jsou z jejich přítomnosti nadšení.”

Psovod Jarmila Rybová ze Smiřic vysvětlila, že před dvěma roky společně s Ivonou Schejbalovou kontaktovaly organizaci asistenční služby Podané ruce z Frýdku-Místku a založily si vlastní organizaci canisterapie Psí pac z Podkrkonoší.

“Je nás dvanáct z celého kraje a jezdíme k postiženým dětem i ke starším lidem nejen sem, ale také do Dvora Králové, do Černožic i do Jičína.”

Na psí slečně Ambře bylo vidět, jak je šťastná, že může svou přítulností rozdávat radost. Devítiletý Sorbon je mohutný a svou velikostí budí respekt, přesto je hodný i mazlivý a svou srstí působí i jako masážní a relaxační “deka”.

Na obyvatelích domova bylo patrné, jak se jim rozzářily oči. Zapomněli na stáří i samotu a na chvíli omládli. Oba hafani pak jako přídavek předvedli, co ještě dokáží, tedy ukázky výcviku. Ambra se se svou paní navíc pokusila o tanec.

Jarmila Rybová si myslí, že jejich psi zřejmě dobře vědí, že přinášejí radost a uklidnění.

“Je to vidět i z jejich výrazu a pak se také chovají úplně jinak než při výcviku. Jsou vstřícnější a šťastní, že mohou někoho potěšit,” dodala.

Dvaaosmdesátiletá Marie Šestáková se nám svěřila, že se vždy na setkání s pejsky moc těší.

“Je to pro mne vžy moc hezký dárek. Pocházím od Kopidlna a doma jsme vždy psy, i když malé, měli.”

Také 77letá Marie Paučová byla očividně šťastná a řekla, že má velkou radost když je na programu canisterapie.

“Pejskové jsou naši velcí kamarádi, chvíle s nimi jsou pro nás všechny takovým pohlazením na duši,” řekla dojatě.

Leave a Reply

Your email address will not be published. Required fields are marked *