Polohování se psy

Polohování, jakožto jedna z metod canisterapie, je podpůrnou terapií založenou na přímém fyzickém kontaktu dítěte (jedince) a psa (psů).
Pro správný průběh této formy CT je důležité, aby byla již navozena důvěra dítěte (jedince) ke psovi. Proto je vhodné tuto terapii začinat v přítomnosti rodičů, posléze v přítomnosti “blízkého” pedagoga (př. třídní učitel) a  teprve posléze si dítě brát samotné. V žádném případě nelze polohování provádět násilnou formou.
Pro úspěšné polohování je zapotřebí zabezpečit klid a dostatek času. Dítě se musí na tuto formu terapie nejprve dostatečně adaptovat než dojde k dokonalému uvolnění a celkovém prožitku. Doba adaptace je individuální. Někdy se efekt ukáže po několika pokusech, jindy třeba až po roce.

Průběh:
Polohování je prováděno:
– v klidné, vyvětrané, ale příjemně teplé místnosti,
– na zemi na měkké podložce,
– při tlumeném osvětlení
– většinou při podbarvení relaxační hudnou (dle dítěte)

Pro dopolohování jsou využívány různé polohovací pomůcky: válec, podkova, polštářky.
Jedna polohovací jednotka trvá cca 15-20 minut (dle individuálních potřeb a naladění dítěte). Po přivítání se psy jsou dítěti vyzuty boty, případně je i dobré ho svléci (buď do spodního prádla či jen do pleny), aby mohlo maximálně vnímat srst psů a přejímat teplo. Poté je dobré ponechat dítěti prostor pro spontánní reakce a nenásilně mu nabízet vhodné situace pro polohování. Pokud dítě nějakou polohu zvolí – nenásilně ho dopolohujeme (tak aby byla zabezpečena správná poloha jednotlivých částí těla). Pokud nikoli, pomůžeme dítěti pomalu, ale nenásilně zvolit některou z následujících poloh.

Osvědčené možnosti poloh:
– dítě vleže na zádech, hlava podložena polštářem (tak aby byla v ose s tělem) pes pod nohama v místě kolen – v podkolenních jamkách dochází k největšímu  předávání energie
– dítě vleže na zádech, hlava podložena polštářem, psi po stranách, horní končetiny buď podél těla nebo kolem krku psa, nohy dopolohovány polohovacím hadem
– dítě na boku (lépe, když si stranu zvolí samo – individuální preference), nohy pokrčeny, hlava podložena polštářem, psi z čelní a zádové strany (pokud jsou psi tři, možno ze zádové strany dva psi; záda, podkolenní jamky), mezi koleny polohovací had (či možno i horní pokrčenou nohu dát na psa a polohu stabilizovat
polohovacím hadem)
– v kleče, obličej a vrchní část trupu položena na psovi, horní končetiny volně přes psa

Jednotlivé polohy a vůbec celkovou manipulaci s dítětem je vhodné konzultovat s rehabilitačními pracovníky. Během jedné polohovací jednotky je možné jednotlivé polohy měnit. Je však potřeba dát dítěti dostatek času na prožití nové polohy. Odhalené části těla je dobré zakrývat pro zachování tepelného komfortu. Polohování je možno doplňovat stimulací orofaciální či jiné části těla hlazením. Též je možné vést ruku dítěte po srsti psa (hlazení), či ji přidržet na teplých místech, kde lze dobře vnímat tep či dech psa.

Během polohování dochází:
– k navození líbivých pocitů
– ke zklidnění (zejména u hyperaktivních jedinců)
– k zahřátí – prohřátí a to zejména končetin (bývají studené)
– k uvolnění spasmů (ruce-pěst, nohy-natažené)
– k zmírnění salivace, upravuje se patologické postavení jazyka
– k oživení mimiky
– ke zvýšení citlivosti
– ke zkvalitnění a prohloubení očního kontaktu
– ke prohloubení dýchání (synchronizace se psem) a tím i k lepšímu prokrvení, což má sekundární vliv na uvolnění spasmů
– dítě též snáze přijme jinou polohu, kterou jinak běžně odmítá
– u inkontinentních dětí k silnému pomočení či pokálení (vlivem tak intenzivního uvolnění)

Úloha speciálního pedagoga při polohování (canisterapii vůbec)
– výběr dětí
– zabezpečení souhlasů
– seznámení se zdravotní dokumentací dítěte a konzultace s odborníky
– stanovení individuálního plánu
– příprava dítěte (společně s rodiči, tř. učitelem, psychologem)
– vedení dítěte během CT
– písemné záznamy o průběhu jednotlivých jednotek

Leave a Reply

Your email address will not be published. Required fields are marked *