Informační věstník zooterapie 1/2005

Seznamuji Vás, jako třídní učitelka níže uvedené třídy, s novým druhem terapie- canisterapie, t.j. speciální formy zooterapie, která je využívána jako netradiční podpůrná terapie pro klienty s různým druhem a stupněm postižení. Práce při této terapii může být zaměřena na rozvoj citových, rozumových a pohybových schopností.

Vzájemná spolupráce mezi naší třídou (Poznámka : tehdy to byla třída 2.D, nyní 5.D, ZŠ Čechova, Rokycany, kde jsou v běžné třídě, se sníženým počten žáků, integrováni dva chlapci, Martin a Míša, s tělesným postižením. U obou chlapců byla diagnostikována DMO – dětská mozková obrna. Martin navíc ještě nemluví, křičí, hlasitě se směje, pohybuje se lezením nebo za pomoci asistenta. Míša komunikuje a pohybuje se za pomoci berlí.) a manželi Tomášů z Oseka u Rokycan začala 15. března 2001, kdy nás ve třídě seznámili se svými psy, zlatými retrívry, Memory of Louis Melody Makers ( dále uveden jen „Lojzík“) a Barnym.Předvedli nám ukázku jejich dovedností. Všichni jsme je při výkonu jednotlivých úkolů se zatajeným dechem sledovali. Byli jsme jimi nadšení. Se zaujetím jsme poslouchali odborný výklad manželů Tomášů. Pak slovo dalo slovo a canisterapie v naší třídě mohla začít.

Před její realizací předcházela konzultace s paní ředitelkou ( seznámení s průběhem, předložení dokladů o očkování) a zároveň s rodiči žáků třídy ( vhodnost psa ve třídě, možná alergie žáků). Výsledkem bylo vyjádření pro uskutečnění této terapie. Takže od dubna, jednou týdně , jsme uskutečnili ve třídě canisterapii. Byla to hlavně forma hlazení, mazlení, spíše takové seznamování se psem a výchovné působení – pes není hračka, zodpovědnost za psa, popis psa, veškerá péče o psa- očkování, krmivo, péče o srst, nemoci…Toto všeho jsem využívala v mezipředmětových vztazích ( vztah zvíře x dítě). Při výtvarné výchově žáci malovali kolektivní práci „Náš Lojzík“, která byla předána při závěrečném vysvědčení spolu s pamlsky.

Ve třetí třídě jsem byla o trošku vzdělanější v oboru canisterapie. Seznámila jsem se s dostupnou literaturou ( které je velice málo), v červenci 2001, o prázdninách jsme společně s „Lojzíkem“ složili „Zkoušku canisterapeuta a canisterapeutického psa“ v Holubím koutě u Mirošova. Mimo to neustále „pátrám“ po dalších informacích v tomto oboru ( semináře, literatura, časopisy….). I v tomto školním roce nám manželé Tomášů opět pravidelně vozili „Lojzíka“ do školy. V tomto roce již s námi absolvoval dopolední tělovýchovnou vycházku – navštívil s žáky Stanici přírody v Rokycanech p. Pavla Moulise, prožil s námi i cvičný poplach CO. Žáci se na těchto akcích chovají k „Lojzíkovi“ velice zodpovědně, vzájemně se střídají o jeho péči ( vodění psa, starost o pití a pamlsky). Od září jsme zkoušeli s Martinem a Michalem (ale i s ostatními žáky) špetkovitý a klešťový úchop jednotlivých pamlsků (piškot, granule různých velikostí) prsty ruky, házení míčku, přetahování. Dále je to vykonání zadaných úkolů : například dojdi k „Lojzíkovi“, podej pamlsek, nalij do misky vodu z lahve…. Žáci jsou nadšení přítomností psa ve třídě, ten den je pro nás všechny jako svátek. Kdykoliv jsme měli všichni potřebu si „Lojzíka“ pohladit, pomazlit se s ním, tak byl nablízku. Svěřujeme mu také svá tajemství. V tomto školním roce jsme přivítala nabídku od Pragoversy, s. r. o., účastnit se na semináři : Využití podpůrné terapie- canisterapie, který vedla Marika Zouharová. Další nabídkou byl rekvalifikační kurz: Canisinstruktor pro oblast rozvoje osobnosti, na České zemědělské univerzitě v Praze, pořádaný vzdělávacím centrem SVOPAP, akreditovaný MŠMT ČR. Tento kurz jsem absolvovala a byl pro mě velkým přínosem. Jak přednášky, tak praxe v Integračním centru Zahrada v Praze na Žižkově.

I v současnosti, ve čtvrté třídě, probíhá canisterapie. Na hodiny této terapie dovážím od Tomášů canisterapeutického psa, zlatého retrívra „Lojzíka“, nyní si připravuji své štěňátko, (Lojzíkovu dceru) Vikinku, která už dochází na kroužek, takže společně s Lojzíkem tvoří tým. V tomto roce jsme také založili stejně nazvaný kroužek, to je canisterapie. V kroužku mimo výše uvedených činností hrajeme pexeso, kvarteto, skládáme puzzle, prohlížíme a čteme encyklopedie a knihy, kreslíme s barvami na sklo a to vše se psí tématikou. Vytváříme psy a psí tlapky z keramické hlíny. Během kroužku pravidelně chodíme na školní zahradu, kde si děti v kroužku procvičují základní ovladatelnost psa, zařazuji také některé prvky agility. Plánuji v dalších hodinách kroužku, ale také při výuce, besedu s veterinářem, návštěvu veterinární ordinace, soutěže, kde budou žáci soutěžit na čas ve skládání rozstříhaných obrázků psů nebo přiřazování názvu plemene k obrázku. Neustále hledám s žáky nové cesty, nové způsoby, kdy se dá všude využít psí tématika.

Tímto článkem jsem chtěla seznámit veřejnost s novou terapií , tj. canisterapií, kterou se snažím využívat v naší třídě. Závěrem chci poděkovat při její realizaci paní ředitelce, rodičům žáků, obecně prospěšné společnosti Pomocné tlapky, konkrétně manželům Pirnerovým a Tomášů.

Závěrem zvu všechny, které tento článek oslovil, na jarní nebo podzimní canisterapeutickou víkendovku, více informací zjistíte na internetových stránkách www.pomocné tlapky.cz.

 

Vypracovala: Mgr. Jana Štercliová – třídní učitelka

Přihlášky, dotazy adresujte :

Mgr. Jana Štercliová, Pomocné tlapky o.p.s., V. Kratochvíla 1073, 332 02, mobil 605 768 438

( po 14 hodině),e-mail: danster@quick.cz

POMOCNÉ TLAPKY o.p.s.

pořádají

C a n i s t e r a p e u t i c k é   v í k e n d o v k y

Termín a místo:

Jarní canisterapeutická víkendovka:         22. 4. – 23. 4. 2005   Třemošná u Plzně

– víkend plný odborných přednášek (pátek a soboty) s otestováním ct týmů. Přednášejí Mgr. I.Gregorová, psycholožka pomocných tlapek, MVDr. Petr Bohm – veterinář- specialista na ortopedii a výživu, G. Hirnerová – ředitelka Speciální školy v Berouně, paní Mašková- fyzioterapeutka MŠ Beroun.

 

 

 

Podzimní canisterapeutická víkendovka: 14. 10. – 15. 10. 2005   Třemošná u Plzně

 

 

Program:

Je tvořen přednáškou veterináře, psycholožky, fyzioterapeutky, návštěvou zařízení, seminářem předávání zkušeností z praxe canisterapie doplněn videoukázkami, fotem a mnoho dalšího zajímavého (časový program,přihláška,další informace jsou uvedeny na www.pomocnetlapky.cz)

 

 

 

Upozornění !!!

Nové týmy, které se přihlásí, musí absolvovat tuto Víkendovku (alespoň 3 přednášky + návštěvu zařízení v rámci Víkendovky nebo individuálně po domluvě s Pomocnými tlapkami o.p.s.) a testování CT týmů.

CT týmy, které už pracují, CT týmy které již prošly tímto vzděláváním, mají možnost pouze testovat psy.

 

 

 

Poplatky:

Canisterapeutická víkendovka – 500,- Kč

Testování (přezkoušení CT týmů ) – 250,- Kč

Testování (nové CT týmy) – 600,- Kč

 

 

Přihlášky, platby a veškeré dotazy adresujte:

Mgr. Jana Štercliová – Barákova 761 / II. , 337 03 Rokycany,

mobil 605 768 438 (po 14 hod.), e-mail: danster@guick.cz

ELVA-HELP, o.s., Lysá n. Labem

Kontakt : ELVA-HELP, o.s., Čechova 731/27, 289 22 Lysá n. Labem, andreabaja@seznam.cz

 

leden 2005 – dne 19. 1. 2005 proběhl v Liberci benefiční koncert pro Asii, který pořádá Český Červený Kříž OS Liberec – smluvně spolupracující organizace ELVA-HELP o.s., jejímž prostřednictvím je ELVA-HELP o.s. členem Integrovaného Záchranného Systému ČR jako krizi mírnící složka metodikou AACR – canisterapie krizová intervence

 

V průběhu ledna – března 2005 dokončuje ELVA-HELP o. s. filmový, foto a psaný materiál- studii ke kasuistice „CMP-metoda canisterapie“ ve spolupráci s Krajskou nemocnicí Liberec, který bude CT týmem ELVA-HELP a zdravotně-lékařským personálem KN Liberec přednesen na Mezinárodním zdravotnickém kongresu v Polsku konaném v květnu 2005.

 

únor 2005 –   Koncem února 2005 bude ELVA-HELP o.s. spolupracovat při organizaci a programu pro vozíčkáře „Musherské závody pro vozíčkáře“ na trase Jizerské 50 v Bedřichově. Spolupracující organizace : Mezinárodní centrum universum o.p.s., Maltézská pomoc o.p.s., dobrovolníci AČR, ELVA-HELP o.s.

Odvážnější vozíčkáři a dospěláci budou taženi severským spřežením – malé děti se mohou „mushersky osmělit“ „spřežením“ canisterapeutických psů ELVA-HELP.

 

duben 2005 – na duben 2005 byla ELVA-HELP o.s. vyzvána k účasti na čtyřdenním semináři sociálně zdravotních zařízení v Semilech formou seznámení personálu, klientů i návštěvníků s metodou canisterapie, jejími metodikami, formami a technikami aplikace na cílové skupiny.

 

Členové a sympatizanti ELVA-HELP o.s. se připojují k pasivní, ale zatím nejpotřebnější formě pomoci pro oblast stiženou přírodní katastrofou v Asii – zasíláním dárcovských SMS.

 

—————————————————————————————————————–

 

SMŠ při FN Brno

Felinoterapie ve SMŠ při FN  Brně

PaedDr. J. Stěničková

 

Jmenuji se Dr. Jana Stěničková a již dvacet let pracuji ve Speciální mateřské škole při fakultní nemocnici Brno, z toho od roku 1990 jako ředitelka. S rodiči a bratrem jsem odmalička vyrůstala v romantickém prostředí lesů na Vysočině a zde se vytvořil můj velice kladný vztah ke zvířatům a k přírodě. Měli jsme doma hodně zvířecích kamarádů a mezi nimi bylo i plno koček. Byli to vesměs nalezenci, ale o to víc jsem si je zamilovala. S léty můj zájem o kočky sílil a po přestěhování do Brna mi manžel zakoupil moji první „papírovou“ kočku a tou byla právě siamka. Tak vznikla láska na celý život!

Kdo blíže poznal toto plemeno, tak mi určitě dá za pravdu. Jedná se totiž o velice komunikativní, chytré a věrné kočky, které jsou na rozdíl od jiných kočičích plemen, závislé na člověku a ne na místě svého domova.

S naší první siamkou jsme bez problémů cestovali na chalupu, kde s námi chodila na houby a ráda si i zaplavala v místním rybníce. Akorát k cizím lidem byla trošku nedůvěřivá a plachá. Až léta chovatelské praxe a hlavně vlastní odchovy mi ukázaly, že i mezi siamkami se vyskytují velice rozdílné povahy. Některé kočky jsou bázlivější, zato jiné tak milují svého páníčka, že je jim úplně jedno, kde jsou, hlavně, že mohou být v jeho blízkosti.

A právě taková je moje současná siamská kočka Tíťa. Oficiálně se jmenuje Pilar Arkouda Simon a je evropská šampionka, ale nikdo jí neřekne jinak než Tíťa nebo Gíga, protože je dost veliká. Tíťa odmalička milovala předvádění se na výstavách a bylo na ní vidět, že mi tím chce udělat radost. Jenže brzy „vyjezdila“ všechny tituly a s výstavami byl konec. A právě tento fakt mě přivedl na myšlenku, vzít ji mezi děti do nemocnice.

Již léta totiž naše nemocné děti malují výkresy pro výzdobu interiérů Mezinárodních výstav koček a mnohé vůbec neví, jak taková kočičí výstava vlastně vypadá. Tak jsme se s kolegyněmi rozhodly jim tuto atmosféru přiblížit. Z domu jsem donesla spoustu pohárů, kokard a dalších kočičích propriet a samozřejmě i živou kočku Tíťu. A to bylo něco pro děti! Mohly by si na kočku sáhnout, pořádně si ji prohlédnout, pohladit, učesat… Také jsem jim při celé terapii vykládala základní věci o kočkách – například čím se živí, jak se k nim máme chovat, s čím si hrají, jak to vypadá na výstavách…Po mé krátké instruktáži vždy proběhne soutěž, kdy děti vybírají z předložených produktů co je jídlo pro kočku a co pro lidi.

To byste nevěřily, jak kočka nesmírně pozitivně působí hlavně na děti dlouhodobě nemocné- např. na pacienty z onkologie, kteří často bývají negativističtí a nic je nezajímá. Stačí, když položíte ruku dítěte na hruď předoucího zvířete a většinou bývá vyhráno. Dítě se rázem uklidní, zajiskří se mu v očích a naváže s kočkou téměř neviditelné tajemné pouto. Často vůbec nemůžeme děti dostat zpět na oddělení, jak jsou přítomností kočky nadšené, šťastné a alespoň na chvíli zapomenou na svoji bolest a trápení. Na rozloučenou dostávají všechny děti od Tíťi dárek – látkovou kočku, kterou si samy vybarví a vezmou domů. Felinoterapie probíhá ve sborovně naší školy, kam děti přicházejí s paní učitelkou v 10 – 12 členných skupinách, které se střídají asi po 25 minutách. Během jedné terapie se tak prostřídá přes 100 nemocných dětí. Je to možná neuvěřitelné, ale naše Tíťa vydrží mezi nemocnými dětmi téměř půl dne.

Samozřejmě, že vše musí probíhat se svolením vedení nemocnice i ošetřujících lékařů. Ale ani zde není problém, protože již 10 let jsou v nemocnici zvyklí na pravidelné návštěvy zvířátek z brněnské ZOO. Takže je návštěvy očkované a zdravé kočky vůbec nevyvádí z rovnováhy.

Veškerá moje práce s kočkou mezi dětmi je založena na nesmírné důvěře Tíťi ke mě. Po celou dobu prezentace Tíťa sedí nebo stojí ve svém pelíšku a po očku mě pozoruje. Stačí, když na ni mrknu nebo kývnu hlavou, ona taky přimhouří oči a nechá se dále laskat dětmi. Vím, že tento jev je ojedinělý, ale siamky se svou takřka „psí“ povahou jsou (pokud mají výborný vztah se svým majitelem) pro provádění felinoterapie ideální. Děti prostřednictvím kočky nenásilnou cestou vedeme ke správnému chování se ke kočkám, k pochopení jejich povahy a návyků. Také se děti učí, že je potřeba být ve vztahu ke zvířeti klidný a trpělivý.

A jaké nádherné „kočičí“ výkresy po přímém kontaktu s Tíťou vznikají, to si ani neumíte představit. Za tyto výkresy, které zdobí interiéry kočičích výstav a jsou vyhodnoceny odborníky, pak děti dostávají krásné ceny od brněnského klubu chovatelů koček a jiných sponzorů školy.

Felinoterapii mezi dětmi v nemocnici zatím provádím 1x za čtvrt roku, také jsem byla s Tíťou pozvaná na několik speciálních přednášek a do domova důchodců. Nikde se nevyskytl žádný problém.

Někdy si myslím, že to ani nemůže být kočka, jak citlivě reaguje na změny v chování dětí, na různé lidi, na moje pokyny a na nezvyklé prostředí. Vím, že to hlavně dělá pro mě, protože mi chce udělat radost a taky proto, že má ráda lidi a společnost.

Vždycky jí v duchu řeknu :“Tíťo, drž se“, a z reakce lidí vidím, že nám to jde čím dál lépe.

Nevěříte? Tak se přijďte někdy do Speciální mateřské školy při FN Brno podívat.

 

—————————————————————————————————————–

 

 

Nezávislý chovatelský klub

 

Plán akcí na I.pololetí 2005

 

leden 2005 – vyhlášení literární soutěže „Můj kamarád pes“, pravidelná Návštěvní služba v Domově důchodců v Ml. Boleslavi, obnovení návštěv v Domově důchodců v Mnichově Hradišti

 

únor 2005 – zahájení cyklu přednášek o zooterapii pro žáky základních a středních škol, loutková pohádky se živými zvířátky pro Domov důchodců Mladá Boleslav, pravidelná Návštěvní služba

 

 

březen 2005 – Národní výstava ušlechtilých koček, Soutěž chovatelské dovednosti mládeže NCHK – okresní kolo ( ve spolupráci s chovatelským kroužkem SCHK v Luštěnicích)

Víkendový seminář „Práce s ušlechtilými kočkami v Návštěvní službě“, první kolo čipování chovných zvířat a zvířat pracujících v NS

Pravidelná Návštěvní služba včetně loutkových pohádek pro MŠ

 

duben 2005 – Odpolední canisterapeutické odpoledne pro děti ze školních družin 1. a 2. ZŠ v Ml. Boleslavi, prezentace canisterapie na Oblastní pojizerské výstavě všech plemen psů, pravidelná Návštěvní služba, První kolo zkoušek felinoterapeutických týmů pro NS.

 

květen 2005 – Okresní kolo Soutěže chovatelské dovednosti mládeže SCHK, přednáška o zooterapii pro obyvatele Domu s pečovatelskou službou v Ml. Boleslavi, druhé kolo zkoušek felinoterapeutických týmů pro NS, druhé kolo čipování chovných zvířat a zvířat pracujících v NS. Víkendový seminář „Práce smíšených týmů v NS“. Pravidelná Návštěvní služba.

 

červen 2005 – Přednáška o zooterapii pro širší veřejnost v Městské knihovně, akce „Voňavé týdny“ určená k propagaci AAA i AAT a informování co nejširší veřejnosti, týden pohádek pro MŠ v regionu. Pravidelná Návštěvní služba.

Leave a Reply

Your email address will not be published. Required fields are marked *