Fenka Majda léčí nemocné

Chomutov – Klienty stacionáře Naděje 2000 pravidelně dvakrát za měsíc léčí pejsek Majda. Cannisterapie postiženým Alzheimerovou chorobou, kteří ve stacionáři žijí, pomáhá. Vždy v pátek nebo v úterý se dvakrát za měsíc běžný den klientů stacionáře změní. Odpoledne mezi ně zavítá čtyřnohý chlupatý kamarád, devítiletý voříšek Majda. “Klienti, kteří mají potíže s komunikací a moc nemluví či se nehýbají, se snaží vyvinout nějakou aktivitu. Chtějí si pejska pohladit, případně si s ním hrát,” uvedla Petra Nevrlá ze stacionáře Naděje 2000. Se svým voříškem Majdou navštěvuje nemocné chomutovská spisovatelka Pavla Sykáčková již pět let. “Jsem zrakově postižená, ale rozhodla jsem se, že budu pomáhat ostatním,” říká. Se svým čtyřnohým mazlíčkem chodí pravidelně nejen mezi nemocné staré lidi, ale i k dětem. “Pejsek ji poslouchá. Udělala si kvůli nám i zkoušky, takže je Majda vycvičená,” doplnila Petra Nevrlá. Majda je nalezenec z chomutovského psího útulku. “Před sedmi lety jsem se tam šla podívat a ona ke mně okamžitě přilnula,” usmívá se na svou fenku Pavla Sykáčková. Majda prý tenkrát nic neuměla, vše se naučila až se svou paničkou. Klientům s Alzheimerovou chorobou setkání se psem pomáhá. “Třeba paní Zdeňka Veselá s nikým nemluví. Je ochrnutá na polovinu těla a s Majdou si náramně rozumí. Usmívá se na ni a má ji moc ráda,” uvedla jeden z příkladů Pavla Sykáčková. Ostatní klienti si s fenkou také rozumí. “Něco jí povídají a někdy si i Majdě postěžují,” dodala Sykáčková. Aby mohla se psem ke starým lidem a dětem chodit, musela složit cannisterapické zkoušky. Při nich se třeba zjišťuje, zda pes vrčí nebo štěká, když na něj sahá cizí člověk. Také nesmí být agresivní a má být zvyklý na lidi. Na přezkušování pak jezdí Majda do České Lípy každé dva roky. “Zpočátku se někteří nemocní pejska báli, ale dnes už je to láska jako trám,” řekla na závěr Pavla Sykáčková.

Leave a Reply

Your email address will not be published. Required fields are marked *