“Dudlík” Augy už pomáhá potřebným

Liberec – Pes Augy, z první generace speciálně vyšlechtěných psů australských labradoodlů, neboli Dudlíků, jak jsou lidově pojmenováváni, již plní své úkoly a slouží lidem, kteří jeho pomoc potřebují. Augustyn Elvaďs, jak zní celé “Dudlíkovo” jméno, skončil až v daleké Plzni u rodiny Dittrichových, kde asistuje postižené dívce. “Naše dcera Michaela trpí epilepsií a tak jsme se rozhodli pořídit domů asistenčního balančního psa, který by dceři usnadnil život. Vzhledem k tomu, že čekací lhůty na psa byly všude příliš dlouhé, zkontaktovali jsme libereckou pobočku organizace ELVA – HELP, kde nám pomohli,” svěřila se šťastná maminka Michaely Hana Dittrichová. V liberecké pobočce ELVA – HELP narazili na Andreu Tvrdou, která jim téměř brzy nabídla terapeutického vycvičeného psa Augyho.

Augy je z první generace psů s nealergickou srstí, vhodných pro výcvik a následné umístění k postiženým lidem. Je zároveň výsledkem mnohaletého projektu s cílem najít vhodné plemeno pro takzvanou canisterapii, neboli pozitivní působení prostřednictvím vedeného psa. “Pejsek působí jednak psychosociálně – tím se zboří psychické bariéry postiženého a rozvine se jeho komunikace. Dál působí fyziorehabilitačně – na pohybový aparát postiženého. Pejsků z první generace je jen devět a všichni již jsou v rodinách,” vysvětlila cvičitelka terapeutických psů z Liberce Andrea Tvrdá. Augy je dvaadvacetileté Michaele Dittrichové, jež trpí epilepsií, neocenitelným pomocníkem. Dokáže ji zachytit při pádu, pomáhá jí při chůzi a tráví s ní čas. “Doprovází dceru do chráněné dílny, kde Michaela pracuje. Díky Augymu je teď mnohem komunikativnější,” tvrdí šťastný otec Jiří Dittrich. Australští labradoodlové jsou velkým chlupatým plemenem vhodným pro lidi, jež potřebují fyzickou oporu. Po absolvování výcviku mohou asistovat také lidem nevidomým a jsou vhodní pro canisterapii. Důkaz podává sama jejich cvičitelka Andrea Tvrdá. “Navštívila jsem s jedním “Dudlíkem” nemocnici, kde měli starou paní, jež byla údajně nemluvící a neslyšící. Pobídla jsem ji, aby si pejska pohladila a za chviličku se paní rozmluvila. Dalších dvacet minut si povídala jenom se psem,” smála se při vzpomínce Andrea Tvrdá. “Dudlík” však pomáha také fyzicky. “Při vystupování z trolejbusu jeden pán vrazil zezadu do naší dcery a ta upadla. V poslední chvíli pod ni vběhl Augy a zabránil tak neštěstí,” vzpomíná Hana Dittrichová, která společně s celou rodinou děkuje nejen Andree Tvrdé, ale celé organizaci ELVA – HELP, odkud si Augyho přinesla. Úplně nejšťastnějším člověkem však nadále zůstává hlavně Michaela, která v “Dudlíkovi” Augym našla nejen spojence a pomocníka, ale hlavně přítele. (tl)

Leave a Reply

Your email address will not be published. Required fields are marked *