Dítě a pes?

V každé rodině s dětmi nebo i tam, kde děti teprve plánují a zároveň si chtějí pořídit také čtyřnohého kamaráda, jistě dříve či později vyvstane otázka budoucího soužití se psem. Jsou plemena, která děti přímo milují a mají s nimi velkou trpělivost a naopak plemena rezervovanější. Ale daleko více než na volbě plemene záleží na období vtiskávání (ještě u chovatele), následné socializaci a výchově v novém domově a individuálních zkušenostech s dětmi.
Zejména je potřeba si uvědomit, že pes není hračka! Je to živý tvor a také člen Vaší rodiny. Stejně tak, jako některé věci netolerujeme psu vůči dítěti, tak i dítě musíme naučit, jak se správně k pejskovi chovat.
V podstatě mohou nastat dvě situace, buď máme nejdřív psa a potom teprve dítě nebo obráceně. V případě, že dítě přijde do rodiny až jako druhé, by pes neměl absolutně pocítit, že je tady najednou nadbytečný, že se s ním nikdo nemazlí, všechny návštěvy, které ho dříve drbaly za uchem, zajímá jen miminko a že i vztah majitelů k němu se rapidně změnil. To by byla velká chyba! Pes není hloupý a určitě by brzy odhalil příčinu, což by rozhodně jako základ budoucího dobrého vztahu s dítětem nebylo to nejlepší. Není přece žádný problém svou lásku a náklonnost rozdělit.
Od samého počátku, kdy miminko přineseme domů, bychom psa neměli odstrkovat, ale naopak ho nechat dítě opatrně očichat a poté ho vhodně a nenásilně „zapojovat“ do všech činností okolo nového člena rodiny. Co dříve pes směl, nemělo by mu být až s příchodem dítěte zakazováno a naopak trvat na původním režimu a stylu společného soužití. Pokud chceme v souvislosti s příchodem dítěte něco měnit či zakazovat, máme na to devět měsíců, aby si pes bez problémů zvykl. Pochopitelně je potřeba kolem miminka dodržovat maximální hygienu, ale nic nebrání tomu si častěji umýt ruce nebo třeba vyluxovat. Naopak pokud se se psem mazlíme a hrajeme v přítomnosti dítěte, bereme oba na společné procházky apod., spojí si pes nového člena rodiny se vším příjemným a soužití bývá naprosto pohodové. Psa i dítě je ale potřeba správnému chování naučit a tudíž je mít stále pod dozorem. Dítěti je potřeba jasně vysvětlit, že na psovi se nejezdí, netahá se za uši ani za ocas a už vůbec se nesmí plácat klacíčkem. Pes má také právo v klidu se najíst a odpočinout si. Nemůžeme dítě omlouvat tím, že „on“ si nechá všechno líbit, a že by mu přece nic neudělal. Většinou to tak sice je, ale dítě je již od počátku potřeba vést správně. Některé děti totiž pak tyto své „aktivity“ stupňují a i tomu nejhodnějšímu chlupáčovi by mohla dojít trpělivost. V žádném případě by malé dítě nemělo samo psa za různé prohřešky trestat. To přísluší jen dospělým, kteří jsou schopni lépe odhadnout situaci a také míru trestu. Na druhou stranu pes nesmí po dítěti např. skákat nebo mu brát z ruky jídlo, a to i v případě, že dítě má často tendenci s ním mávat kolem psa.
Odrostlejším dětem (zejména těm cizím)zase musíme vysvětlit, že nemají dělat kolem psa prudké pohyby a nečekané výpady, mávat rukama nebo klackem, ale také hlasitě křičet a tzv. „cenit zuby“. V psí řeči to totiž znamená náznak útoku a pes by mohl mít pocit, že se musí bránit A ani upřený pohled do očí není to pravé ořechové. Pro psa to totiž znamená výzvu k boji.
Trošku jiná situace je, když si pořídíme štěňátko k dětem. Zde nemůže dojít k žárlivosti psa na dítě. Ale samozřejmě i tady se všichni musí naučit určitým pravidlům a tzv. „společné řeči“. Malé štěňátko je zajisté velmi roztomilé, ale přeci jenom je to ještě psí miminko, které potřebuje hodně spát a také v klidu jíst. Děti tedy rozhodně nesmí spícího pejska rušit nebo unavené štěně nenechat v klidu odpočinout na jeho pelíšku. Děti také nesmějí psa všemožně tahat. Malé štěně se nosí tak, že jednu ruku dáme pod přední packy a druhou pod zadeček, aby tzv. sedělo. Jinak rovněž od začátku pěstujeme vzájemný vztah a dohlížíme na společné hry, aby vše probíhalo tak, jak má. Pokud budeme rozumní a vše se povede, má naše dítě výborného a věrného kamaráda a parťáka pro různé hry a lumpárny.
Soužití psů a dětí přináší oběma stranám mnoho pozitivního a spoustu nezapomenutelných zážitků.
Tedy na závěr odpověď na otázku: „Dítě a pes?“ „Rozhodně ano“.

Leave a Reply

Your email address will not be published. Required fields are marked *